CZENRU

Slunen energie
Slunen energie fotovoltaick elektrrny

   Spolenost se zabv projekc, realizac a servisem slunench fotovoltaickch elektrren, kter jsou schopny pemnit slunen energii na energii elektrickou. Solrn energie pat mezi nevyerpateln zdroje energie. Jej vyuit nem dn negativn dopady na ivotn prosted. Mnostv vyuiteln energie zvis na klimatickch podmnkch jednotlivch st zemskho povrchu. Lze ji dobe vyuvat nejen v oblastech s dlouhm slunenm svitem, ale i s vy nadmoskou vkou. V esk republice jsou pomrn dobr podmnky pro vyuit energie slunenho zen, pestoe mnostv slunen energie v prbhu roku kols a nejvt mnostv slunen energie dopad v obdob, kdy spoteba tepla je nejni.

Nabzme:

  Solrn - oton elektrrny
  Stacionrn fotovoltaick elektrrny
 Kompletn projekci, stavebn povolen a realizaci solrnch elektrren nad 100kWp vetn uveden do provozu
 Dodvky panel , stda i pro mal vkony nap. pro rodinn domy do 10kWp a dle jejich instalaci, ale i pro velk elektrrny.
 Poradenskou innost energetick audit, studii proveditelnosti, atd.
 Konzultace s distribun soustavou


   Nvratnost investice do fotovoltaickch elektrren se pohybuje kolem 8 a 9 let. Vhodou proti klasickm panelm - kolektorm na ohev tepl vody je, e okamitou vyrobenou el. energii ihned prodvte pmo do distribun soustavy ( EON, EZ ) a neete tak sloit a ztrtov skladovn tepl vody, dle sloit vodn hospodstv. V lt kles spoteba pouit tepl vody ( vroba je nadbyten ), ale elektrickou energii ze solrnch panel ihned prodvte do st, kde se nsledn spotebovv.

Realizace solrn elektrrny Hruovany u Brna o vkonu 670kWp s vyveden do 22kV na ploe piblin 20 000m2. Zde pokraujeme v dalch projektech a na celkov vkon 2,5MWp.
Ukzka solrn elektrrny Nov Ves v Horch o vkonu 5kW s vyvedenm vkonu do 400V st, piblin plocha 20m2
 - ped instalac
Ukzka solrn elektrrny Nov Ves v Horch o vkonu 5kW s vyvedenm vkonu do 400V st, piblin plocha 20m2
 - po instalaci


Slunen (solrn) energie

   Ron dopad kolmo na 1 m2 plochy 800 - 1250kWh solrn energie. Od dubna do jna 75% energie a 25% energie v obdob od jna do dubna. Celkov doba slunenho svitu v naich podmnkch se pohybuje v rozmez 1400 - 1800h/rok. V horskch oblastech dosahuje doba 1 600h za rok, v ninnch oblastech jin Moravy 2000h. Celkov zen se skld z pmo dopadajcho a difuznho zen. Difuzn zen vznik odrazem slunenho svtla na pevnch i kapalnch sticch rozptlench v atmosfe (nap. na mracch, prachovch sticch, atd.) a tvo a 50% z celkovho mnostv slunenho zen.

Technologie

   Pro vrobu elektrick energie se nejastji pouvaj kemkov solrn lnky. Dle typu solrnch lnk lze fotovoltaick slunen panely a kolektory rozdlit na:

monokrystalick kolektory skldaj se z jedinho krystalu
polykrystalick kolektory z mnoha rzn orientovanch krystal
amorfn kolektory zkladem amorfn kemkov vrstva


Panely s monokrystalickmi lnky
Solrn panely s monokrystalickmi lnky jsou v nach podmnkch pouvan nejvce. Krystaly kemku jsou vt ne 10 cm a vyrb se na bzi chemickho procesu - taenm roztavenho kemku ve form ty o prmru a 300 mm. Ty se pot rozeou na tenk pltky, tzv. podloky. innost tchto lnk se pohybuje v rozmez 13 a 17%.

Solrn panely s polykrystalickmi lnky
Zkladem je, stejn jako u monokrystalickch panel, kemkov podloka,s tm rozdlem, e solrn lnky se skldaj z vtho potu mench polykrystal. innost polykrystalickch lnk se pohybuje od 12 do 14% (vjimen a 16%). Jejich vroba je ale v porovnn s monokrystalickmi panely mnohem jednodu, tedy i levnj a rychlej.

Solrn panely s amorfnmi lnky
Zkladem amorfnch slunench panel je napaovan kemkov vrstva, ta je v tenk vrstv nanesena na sklo nebo flii. innost tchto lnku je ponkud ni, pohybuje se v rozmez 7 a 9%. Pro dosaen danho vkonu je poteba 2,5x vt plochy, ne kolik by bylo poteba pi pouit mono nebo polykrystalickch modul. Celoron vnos je ovem o 10% vy! Tyto typy lnk pat k dnes na trhu nejlevnjm a vhodn jsou pedevm tam, kde investor nen omezen prostorem.